....
to Hanzy malé vysvětlení převzato z 
www.oleje.cz
Zaslal: po únor 28, 2005 10:26    Předmět: Paliva s různými oktanovými čísly.   
--------------------------------------------------------------------------------
 
Pánové, se zájmem jsem si přečetl vaše dotazy a případné odpovědi. K tomu, abychom však pochopili, proč se benzín vyrábí v několika Oktanových kvalitách, je třeba vědět něco více. 
1) teplotní bod vzplanutí 
2) teplotní bod vznícení 
3) teplota hoření 
Ti z vás, co mají jakés takés vědomosti z chemie vědí, že OČ je poměr izooktanu ve směsi s n-heptanem, kdy izooktan má OČ "100" a n-heptan má OČ "0". 
Tohle je však teorie dobrá pro chemiky při zkoušce a nic neříká o tom, proč do svého auta musím tankovat tohle palivo a támhleten zase jiné. K tomu se ale ještě vrátím. 
Bod vzplanutí je teplota, kdy páry hořlavé látky ve směsi s oxidační látkou (21% obj. kyslíku ve vzduchu) za pomoci zdroje (jiskra, plamen), vzplanou (většinou krátkodobě nebo i trvale). Této vlastnosti se využívá u zážehových motorů. Hoření navíc probíhá od zdroje zapálení k okrajům hořlavé směsi - tedy šíří se všemi směry - je pozvolné. 
Bod vznícení je teplota, kdy páry hořlavé látky ve směsi se vzduchem se vznítí (dojde k hoření) od zdroje sálavého tepla či jen vlivem tepla jako takového (tedy bez přímého zdroje jako je jiskra atp.) To je zase princip, který se využívá u motorů vznětových. Nicméně je to i nežádoucí vlastnost benzínového paliva s nízkým OČ v motorech s vysokým kompresním poměrem. Navíc tohle vznícení v motoru neprobíhá od jednoho místa směrem k okrajům hořlavé směsi, ale téměř současně v celém objemu - laicky se to dá srovnat s výbuchem-proto je nebezpečné pro benzinové motory. V Dieselovém motoru to probíchá jinak-tam je jen horký stlačený vzduch a do něj se palivo vstřikuje. 
Takže teď ono laické vysvětlení, co to je OČ: je to vlastně vyjádření hodnoty vlastnosti použitého paliva, které udává stlačitelnost jeho par ve směsi se vzduchem, aniž by došlo k jeho samovznícení, které je známo jako klepání motoru a má destrukční vliv na kliku, kluzné pánve a nakonec i na těsnění pod hlavou. 
Obecně platí, že kolikrát plynou směs stlačím, tolikrát se zahřeje. Je-li motor horký, tak vstupující plyny v DÚ pístu se ohřívají od pístu a stěn válce. Mají-li např. teplotu 50C, tak po kompresi 1:10 jsou horké 500C, což je o cca 50C více, než je teplota samovznícení např. obyčejného technického Bi s OČ někde okolo 75 oktanů. V motoru jsou ale ty teploty mnohem vyšší a kompresní poměry také. 
Uvádí-li výrobce motoru, že do jeho výrobku se má dávat palivo s OČ 95, tak jednoznačně dávat toto palivo a né jiné. Pokud dáte s nižším OČ, pak si koledujete o destrukci v důsledku klepání (samovněcování stlačované hořlavé směsi ještě před okamžikem jiskry na svíčce). 
Teď to vypadá tak, že teoreticky byste mohli dávat i palivo s větším OČ, ale to je také chyba lávky. 
Otázka tedy je, proč nedávat? Vyšší kompresní poměry vznikly, aby motor měl větší výkon! Při vyšší kompresi je rychlejší hoření a tudíž rychlejší ráz a síla na kliku - větší točivý moment v širším rozsahu otáček. Vzhledem ke složení víceoktanového paliva, je však třeba vždy a za každých podmínek zajistit, aby byl dodržen odpovídající kompresní poměr. Jinak hoření tohoto paliva neprobíhá tak, jak je požadováno. Hoří prostě pomaleji - to je cena za vyšší oktanovou vlastnost. 
Pokud tedy svému miláčkovi nadávkujete vysokooktanové palivo a není na to konstruován tak prvořadý efekt je pro vás celkem příznivý - motor se zklidní a jde měkčeji a tiše. Každopádně však vzhledem k pomalejšímu hoření dochází k tomu, že hoření probíhá ještě ve výfukovém potrubí - výsledný efekt jsou vždy po čase podpálené výfukové ventily a jejich sedla. 
O tom, že palivo s velkým OČ má i vyšší teplotu hoření než paliva s nižším OČ ani nemluvě! 
Samozřejmě, že jsou "odborníci", kteří tohle dovedou obejít - přenastaví zapalovací systém o několik milisekund dříve - tedy, že k jiskře na svíčce dojde o několik milimetrů pístu před HÚ dříve- čímž dochází k většímu prohoření směsi (jinak tohle se dělá i při použití nízkooktanového paliva (aby nedošlo k samovnícení-onomu klepání)). Jaký to má však vliv na kliku, ojnici a ložiska, kdy se celý mechanismus nachází v HÚ a musí překonávat rozpínající se hořící směs, tak o tom ať se rozhovoří automechanik či motorář. 
Pokud jste si všimli, tak jsou výrobci motorů(aut) kteří odcházejí od vysooktanových paliv do jejich motorů a výkon zajišťují jinak - např. instalací dvou svíček na jeden válec. Směs hoří rychleji (z několika stran) a je tak zajištěn dostatečný výkon jak u nižších obsahů, tak u nejpoužívanějšího paliva BA95. 
Já si koupil auto proto, abych mohl jezdit z bodu "A" do bodu "B" a vozit rodinu na výlety a aby nemělo vysokou spotřebu jak paliva, tak i oleje. Abych nemusel do provozu dávat víc peněz, než kolik musím. Jen tak se mi pak vyplatí auto provozovat. Nechci závodit a před každou delší cestou generálkovat motor, protože mu nemohu věřit. 
Doufám jen, že mne opravdoví odborníci na tomto serveru neukřižují za odchylky v chemické terminologii, protože mou snahou bylo v jednoduchosti (obecně) vysvětlit tento problém obyčejným motoristům (nechemikům) tak, aby jej pochopili. 
Chemik, THP - Česká rafinérská a.s. Litvínov.[/b] 
Pokud jste si to přečetli...bylo to trochu delší...vyhodnocení nechávám na Vás a mějte se fajn....